Proč se v údolí drží mlha, zatímco na horách svítí slunce
Za podzimních inverzí je v kotlinách o několik stupňů chladněji než na hřebenech. Vysvětlujeme, proč to tak je a kdy inverze skončí.
Obvykle platí, že s každými sto metry výšky teplota klesá zhruba o 0,65 °C. Za klidných podzimních a zimních dní se ale vrstvy vzduchu prohodí: studený a těžký vzduch steče do údolí a kotlin a nad ním se usadí teplejší vrstva. Tomu se říká teplotní inverze.
Pod inverzí se drží nízká oblačnost a mlha, často celý den. Kdo vyjede na kopec, najednou stojí nad mořem mraků na slunci. Rozdíl teplot mezi Prahou a Sněžkou pak může být obrácený.
Inverze má i odvrácenou tvář: vzduch se pod ní nepromíchává a hromadí se v něm prach a zplodiny z topení. Proto ČHMÚ v inverzích vyhlašuje smogové situace. Konec obvykle přinese až studená fronta se silnějším větrem.