Studie CzechGlobe: hustý modřín tlumí na holině polední horko
Mladý modřínový porost byl v létě u země chladnější a vlhčí než holá seč, zjistili vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a lesnického výzkumného ústavu. Rozdíl rostl ve dnech bez deště.
Na holině po kůrovcové kalamitě se v létě u země drží horko a suchý vzduch a sazenice buku nebo jedle tam trpí. Lesníci proto někdy nejdřív vysadí rychle rostoucí přípravnou dřevinu, která plochu zastíní, a teprve pod ni sázejí stromy, které mají na místě zůstat. Studie, na kterou v pondělí upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe), ukazuje, že tuhle službu dobře zvládá modřín opadavý. Když roste nahusto, tlumí na holině polední horko a drží u země vlhkost.
Pavel Bednář z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a Štěpánka Řehořková z CzechGlobe porovnali na výzkumné ploše Huzová–Dalov na Olomoucku čtyři způsoby obnovy lesa. Byl to hustý mladý modřínový porost s asi 2500 stromky na hektar, prořídlý modřínový porost podsazený bukem, velká holá seč osázená bukem a výsadba jedle, kterou z boku chrání okraj starého listnatého lesa. Čidla měřila teplotu a vlhkost vzduchu půl metru a dva metry nad zemí od 6. července do 10. září 2024, vždy mezi desátou a patnáctou hodinou, kdy bývá největší horko.
Nejlépe dopadl hustý modřín. Půl metru nad zemí, tedy ve výšce, kde rostou sazenice, v něm bylo během polední špičky prokazatelně chladněji než na ostatních plochách. Ve dvou metrech už se teploty mezi plochami statisticky nelišily, chladicí účinek se tedy drží při zemi. Relativní vlhkost vzduchu byla v hustém modřínu nejvyšší v obou výškách.
Zajímavé je, co se stane po prořezání. V prořídlém porostu s bukem se chladicí účinek oslabil a teplota u země se od holé seče průkazně nelišila. Vzduch půl metru nad zemí tam ale zůstal vlhčí než na holině. Pro sazenici je to podstatné, protože ve vlhčím vzduchu ztrácí listy méně vody.
Rozdíly mezi plochami se podle autorů prohlubovaly v delších obdobích bez deště, nejvíc zhruba od 19. srpna do 8. září 2024, a po srážkách se zase zmenšovaly. Kryt modřínu tedy pomáhá nejvíc ve chvíli, kdy je sucho nejhorší. Letošek je přitom podle předběžných údajů Českého hydrometeorologického ústavu zatím třetí nejsušší od roku 1961.
Schopnost chladit okolí nemají všechny dřeviny stejnou. Mladý smrk ji podle shrnutí VÚLHM postrádá, bříza ji naopak má vysokou. U modřínu hraje roli vypařování vody jehlicemi a také vysoké albedo, tedy podíl slunečního záření, který koruna odrazí zpět. Ve smíšeném porostu měl modřín v srpnovém poledni povrch koruny teplý 25,1 °C, dub 26,9 °C a habr 29,7 °C.
Výsledky mají podle CzechGlobe pomoci lesníkům nastavit, jak hustě přípravný porost sázet a kdy ho začít postupně prořeďovat, aby stromky vysazené pod ním zažívaly co nejmenší stres z horka a sucha.