Benzo[a]pyren z domácích kotlů loni překročil limit na 24 stanicích

Ranní teploty kolem 5 °C a místy přízemní mrazíky znamenají, že se v řadě domů tento týden poprvé zatopí. S kouřem z komínů se do vzduchu vrací látka, kterou Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) považuje za dlouhodobě hlavní problém českého ovzduší: benzo[a]pyren. Loni překročil roční limit na 24 ze 64 měřicích stanic, tedy víc než na třetině z nich. Vyplývá to z ročenky „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2025“, kterou ústav zveřejnil minulý týden.

Benzo[a]pyren se váže na drobné částice prachu a patří mezi prokázané karcinogeny, tedy látky, které mohou způsobit rakovinu. Podle ročenky pochází hlavně ze spalování paliv v domácnostech, z vytápění, ohřevu vody a vaření. Proto ho je nejvíc v zimě, zatímco v létě ho ve vzduchu skoro není. Limit pro ochranu zdraví je 1 nanogram na metr krychlový v ročním průměru.

Jinak byl loňský rok pro ovzduší dobrý. Kvalita vzduchu podle ČHMÚ vyhovovala limitům a víc než polovina sledovaných látek, mezi nimi jemný prach, oxid dusičitý nebo oxid siřičitý, byla na nejnižších nebo druhých nejnižších hodnotách od roku 2015. Pomohla i zima. Leden byl teplejší než obvykle, lidé méně topili a benzo[a]pyrenu bylo ve městech o víc než polovinu méně než v desetiletém průměru. Únor byl naopak nejchladnějším měsícem roku, rozptylové podmínky, tedy to, jak dobře se kouř ve vzduchu ředí, byly špatné a koncentrace vystoupaly na dlouhodobý průměr.

Počet stanic nad limitem ale mírně vzrostl. Mezi těmi, které měřily v obou letech, byl limit loni překročen na 18 ze 44, rok předtím na 15. Víc než polovina stanic nad limitem leží v Moravskoslezském kraji. Nejvyšší průměr naměřil ČHMÚ ve Věřňovicích u Dolní Lutyně, kde byl limit překročen víc než třikrát. Ostravsko kromě domácích kotlů zatěžují i koksovny a znečištění, které přichází z Polska. Dlouhodobě nejhorší jsou vedle Moravskoslezského také Zlínský a Olomoucký kraj, mimo ně je nad limitem tradičně Kladno.

Kouř z kotlů přitom není jen věc průmyslových regionů. Ústav loni proměřil i vesnice a malá města, kde vzduch ovlivňuje hlavně domácí topení, a nad limitem byly například Brumov-Bylnice na Zlínsku, Jilemnice v Podkrkonoší, Třešť na Vysočině nebo Broumov. Podle ročenky za to může hlavně spalování uhlí ve starých kotlích. Naopak v centrech Prahy a Brna, kde velká část domů topí dálkovým teplem, zůstávají hodnoty pod limitem.

Tento týden bude podle předpovědi ČHMÚ přes den dál babí léto s teplotami přes 20 °C, noci ale zůstanou chladné a rozptylové podmínky v nich budou místy mírně nepříznivé. Zlepšení za poslední roky připisuje ročenka hlavně výměně starých kotlů v domácnostech. Jedna věta z ní ale platí i pro nadcházející zimu: „Výraznější změny koncentrací benzo[a]pyrenu jsou však ovlivňovány také meteorologickými a rozptylovými podmínkami.“