Bez nových přehrad se Česko neobejde, říká ředitel CzechGlobe Trnka

Letošní sucho podle Miroslava Trnky, ředitele Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (CzechGlobe), prověřilo české zásoby vody naplno. Bez nových přehrad se Česko neobejde, pokud chce udržet dnešní spotřebu vody i její kvalitu. Trnka má na mysli nové údolní nádrže na horních tocích řek, tedy tam, kde se dá voda zachytit dřív, než odteče.

Vltavská kaskáda, soustava přehrad od Lipna po Vrané, byla podle něj navržena tak robustně, že skutečným zátěžovým testem prochází teprve po šedesáti letech. Orlík klesl na historické minimum a poprvé v historii musí řeku nadlepšovat i Slapy, tedy pouštět do Vltavy vodu ze svých zásob, aby pod přehradou teklo dost. Povodí Vltavy začalo Slapy upouštět na začátku září a voda v nich dál ubývá.

Zářijové deště přitom pomohly jen napůl. Půdní sucho na většině území polevilo, to hydrologické, kdy chybí voda v řekách, nádržích a pod zemí, ale pokračuje. „Velká část nádrží zažívá krušné chvíle, voda v nich stále ubývá,“ popsal Trnka. Obrat podle něj může přinést zima bohatá na srážky. Kdyby se ale zopakoval průběh té loňské, problém by zasáhl i řeky, kterým dnes nádrže vodu dodávají.

Rychlou úlevu nenabízí ani předpověď Českého hydrometeorologického ústavu. Do čtvrtka má vydržet suché babí léto, v pátek může na západě a severozápadě Čech ojediněle sprchnout, hlavně na horách. Půjde nejvýš o pár litrů vody na metr čtvereční, o víkendu se pak vrátí slunečno.

Velké přehrady a menší opatření v krajině, jako jsou tůně, mokřady nebo meandry, podle Trnky nejde stavět proti sobě. Česko potřebuje obojí. Jako příklad uvádí Rakousko, které má krajinu v lepším stavu, a přesto letos trpělo suchem také, od vyschlých horských jezer v Alpách po nížiny Dolního Rakouska. „Přírodě blízká opatření jsou lokální a nemají potenciál poradit si s víceletým či sezonním suchem na větším území, ale to neznamená, že nejsou podstatná, naopak,“ zdůraznil.

Krajina, která vodu pomaleji pouští, pomáhá i její kvalitě. Trnka by chtěl zlepšovat zemědělskou půdu, rozvolňovat regulované toky a vracet krajině schopnost vodu vsakovat. Velkou část vody v řekách dnes tvoří přečištěná odpadní voda, která pořád obsahuje nežádoucí látky. Při nízkých průtocích se nestačí naředit a řeky se samy čistí hůř.

Debata o nových zdrojích vody se podle Trnky rozjela pozdě. Ještě před rokem 2015 se v Česku řešily hlavně povodně a sucho stálo stranou. Vnímání se od té doby změnilo, ke konkrétním krokům ale nedošlo. „Navzdory tomu zatím u nás neexistuje společenská shoda, jak postupovat v případě budování dostatečných vodních zdrojů. Dělala se různá opatření, ale nerozhoupali jsme se ke stavbě jediné významné nádrže,“ řekl Trnka.