Houbařská sezona na Vysočině je nejslabší za řadu let, po dešti přijde mráz

Kdo po sobotním dešti vyhlíží houby, měl by na Vysočině počítat spíš s procházkou než s plným košíkem. Letošní houbařská sezona je tu kvůli suchu nejslabší za řadu let. Členové Mykologického klubu Jihlava mluví o obrovském suchu, ve kterém houby nerostou. A sotva zaprší, přijde mráz. Na úterý a středu čeká Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v kraji ráno plus 2 až minus 2 °C.

Jak špatný rok to je, ukázala tradiční výstava čerstvých hub, kterou klub pořádá s Muzeem Vysočiny Jihlava. Letos poprvé mykologové váhali, jestli ji vůbec uspořádají. Zhruba deset lidí nakonec sbíralo v širokém okolí a jezdilo až k jihočeskému Táboru, kde houby v posledních třech týdnech rostly víc. V pátek a v sobotu tak v muzejních arkádách na jihlavském Masarykově náměstí leželo skoro 300 druhů, o něco méně než jindy.

V lesích na Vysočině se podle nich dají místy najít hřibovité houby, klouzky, bedly a babky. Typické podzimní druhy, třeba čirůvky a pavučince, chybějí. Špatně začalo už jaro. Na přelomu května a června se objevilo pár kovářů a růžovek a brzy zase zmizely.

Déšť podle mykologů může houby ještě probudit. V sobotu má na Vysočině podle předpovědi ČHMÚ spadnout nejvýš šest litrů vody na metr čtvereční, v neděli a v pondělí přijdou už jen místní přeháňky. V týdnu do 4. října přitom podle meteorologů v Česku nepršelo vůbec.

První ranní mrazíky růst hub podle mykologů zastavit nemusí. Houba, která přemrzla, ale může navenek vypadat v pořádku a uvnitř už hnít, a pak přivodí zažívací potíže. Pozor radí dávat hlavně v řídkých lesích a na jejich okrajích, kde bývá chladněji. Už na pondělní ráno předpovídá ČHMÚ pro Vysočinu četné přízemní mrazíky, tedy mráz těsně nad zemí, a teploty 5 až 1 °C.

Když je hub málo, mají lidé sklon sebrat všechno, co najdou. Nejvíc otrav má podle jihlavských mykologů na svědomí muchomůrka tygrovaná, kterou si houbaři pletou s růžovkou. U muchomůrky zelené stačí k otravě dospělého člověka půlka plodnice. Potíže umí způsobit i jedlé houby, když se zapaří v igelitové tašce.

Kraj Vysočina k houbařské sezoně připomíná ještě jednu věc. Lesy se po kůrovcové kalamitě změnily a s nimi se může měnit i to, jaké druhy hub v nich rostou. U méně známých druhů proto radí opatrnost a v případě pochybností poradu s mykology.

V Jihlavě k tomu slouží poradna v Muzeu Vysočiny, která funguje každé říjnové pondělí od 16 do 17 hodin. Kde jsou pro houby vhodné podmínky, ukazuje také mapa ČHMÚ. Meteorologové ji počítají společně s Českou mykologickou společností z toho, kolik vody napršelo do půdy za posledních 30 dní a jaké byly teploty v posledním týdnu.