V Krkonoších zarůstá tundra klečí a vřesem, park zkouší pastvu a seč
Na hřebenech ubývá nízkých horských trávníků, uvádí Správa Krkonošského národního parku. Více než polovina krkonošských endemitů, tedy druhů, které nežijí nikde jinde, je ve významném ohrožení.
Kdo tento týden vyrazí na krkonošské hřebeny, projde krajinou, která se podle botaniků rychle mění. V Krkonoších zarůstá tundra klečí a vřesem, přibývá borůvky, vysokých trav a bylin. Nízkých horských trávníků, které k bezlesí nad horní hranicí lesa patří, naopak ubývá. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) to uvedla ve zprávě z pátku 2. října.
Zarůstání podle správy parku souvisí mimo jiné s tím, jak se na horách mění klima. „Sledujeme zvyšování teplot, více teplých až tropických dnů, sucho, úbytek sněhových srážek i změnu charakteru a rozložení dešťových srážek. Přívalová voda má tendenci z hor rychle odtékat,“ popsal ředitel Správy KRNAP Petr Moravec. Úkolem parku je podle něj tyto změny sledovat a rozhodovat, kde má smysl přírodě pomoci a kde jí nechat prostor.
Změny jsou vidět třeba na Harrachově louce nebo na Studniční hoře, kde odborníci porovnávají, jak místa vypadala v různých obdobích. Na jedné monitorovací ploše o velikosti 3 × 3 metry sledují botanici už od roku 2008, jak vegetace zarůstá lišejníkovou tundru. Dlouhodobá sledování podle správy potvrzují, že se složení i rozšíření jednotlivých druhů rostlin postupně mění.
Pro turistu je to trochu jiný výhled, pro vzácné rostliny úbytek místa k životu. „Nejde pouze o to, že hřebeny budou vypadat trochu jinak,“ říká botanik Správy KRNAP Stanislav Březina. Zarůstání podle něj ubírá prostor druhům vázaným na otevřená stanoviště a u některých velmi vzácných rostlin může být skutečným problémem.
Více než polovina krkonošských endemitů, tedy druhů a poddruhů, které nežijí nikde jinde na světě, je podle odborných poznatků, na které se správa odvolává, ve významném ohrožení. Jako jedna z nejčastějších příčin se uvádí právě rozrůstání silnějších konkurentů: kleče, vřesu, borůvky a různých trav.
Park proto zkouší pastvu a seč jen na vybraných místech, kde hrozí ústup konkrétních vzácných druhů. V letech 2025 a 2026 proběhla pilotní opatření na šesti lokalitách na ochranu všivce krkonošského pravého, rostliny, která je krkonošským endemitem. Odborníci chtějí ověřit, jestli občasná pastva nebo seč zmírní dopad klimatické změny na horské rostliny i v Krkonoších, jak se to prokázalo při výzkumech v zahraničních horách.
Výsledky mají ukázat, kde a v jakém rozsahu tundře v příštích letech aktivně pomáhat. Postup správa koordinuje s kolegy z polské strany hor. Na hřebeny bude tento týden počasí přát do středy. V pondělí čeká Český hydrometeorologický ústav na horách Královéhradeckého kraje 14 až 17 °C a postupně jasno, ve čtvrtek odpoledne tam má začít pršet.